Vstup do atmosféry

Kolos Temného plamene se blížil k povrchu planety. Obletová rychlost vzrůstala a vzduch, rozrážený ve výšce několika set kilometrů, se řítil s ohlušujícím řevem kolem nezranitelných stěn lodi, bezpečně chráněných před přehřátím i všemi druhy radiace. Ukázalo se, že i na Tormansu znali přístroje pro pořizování zvukových záznamů oblohy. Sondy zachycovaly vzniklý hluk a pomocí zesilovačů ho rozváděly do pracoven vědců a pozorovatelů, do vysokých věží Nebeských strážců i prostorných sídel vládců. A všem zněl ten monotónní ostrý zvuk jako výhružný signál nebezpečí, oznamující, že se blíží neznámý host, který je lekal i přitahoval. Technici na hvězdoletu pracovali bez oddechu, sestavovali programy a zakládali je do trojokých sondážních raket s tupými hlavicemi. Krátce nato se od korábu oddělily svazky spirálovitých trubek, ukryté v pětimetrových obalech aerodynamického tvaru, opsaly mohutnou parabolu a dotkly se povrchu planety na určených místech. Jeden škrtl o vlny oceánu, druhý proletěl v jeho hlubinách, třetí rozčeřil hladinu řeky a další zbrázdily pole i zelené oblasti
v místech povolených Tormanťany.

Přistání

Fai vstala a uklonila se s nepatrnou dávkou ženské koketérie. „Děkuji vám jménem Země i svých kolegů. Musíme prodělat imunizaci, abychom k vám nezanesli choroboplodné zárodky, proti nimž nemáte obranné látky, a postarat se také o vlastní imunitu. Teď, když máme vaše svolení, provedeme zkoušky půdy, vody i vzduchu..." „Aniž přistanete?" „Ano, k tomu máme průzkumné raketové sondy. Myslím, že asi za deset dnů budeme připraveni k přistání. Kromě toho...," Fai se na okamžik zarazila^ „Kromě toho?" blýskl divoce očima Čojo Čagas. „Přivolám další hvězdolet. Bude obíhat ve velké výšce kolem Jan-Jachu a čekat na nás pro případ, že bychom havarovali." „Jsou snad piloti pozemských korábů tak neobratní?" zeptal se podrážděně Čojo Čagas, zatímco členové Rady čtyř se po sobě nejistě podívali. „Kosmičtí cestovatelé, nebo tuláci vesmírem, jak nás nazvala vaše Nebeská stráž, musejí být připraveni na všechny náhody," řekla Fai s důrazem na posledním slově. Vládce Tormansu zdráhavě kývl a televizní přenos skončil.

Pozvání k přistání na planetě

„A přece to neospravedlňuje starověké metody!" řekl Tor Lik. „Neospravedlňuje, to už jsem řekla," odpověděla Fai Rodis. „Ale představte si dvě misky vah. Na jednu položme možnost pomoci celé planetě a na druhou falešnou komedii, kterou jsem tu sehrála. Co převáží?" „O to se nemusíme přít," souhlasila Menta Kor. „Ale zde nejde o vzájemný poměr dobra a zla, hoře a radosti, které, jak víme, jsou absolutní jen v míře, nikoli ve srovnání. Jádro nebezpečí, jak já to chápu, leží v rovině činu, neboť jakmile vstoupíme na cestu lži a zastrašování, jak potom určíme hranici, za niž už nemůžeme jít?" Memento, vyjádřila jste velmi přesně názor nás všech," řekla Cedi Daan, která se znenadání objevila v sále. „Lež plodí lež a ze strachu se rodí pokusy o odvetné zastrašení, které pak musíme překonávat novými podvody, dalším zastrašováním, a všechno se pak řítí dolů jako nezadržitelná lavina hrůzy a utrpení." Modré očko zhaslo. Planeta Jan-Jach volala Temný plamen. Rozsvítily se obrazovky na hvězdoletu i v sídle Rady čtyř. Čojo Čagas seděl nepřirozeně vzpřímen, s rukama zkříženýma na prsou, a hleděl upřeně na pozemšťany. „Dovoluji vám navštívit naši planetu a zvu vás, abyste byli mými hosty. Za čtyřiadvacet hodin připravíme a označíme místo pro přistání vaší lodi."

Rozdíly a podobnosti

Neviděla mezi nimi Čedi Daan. Pochopila příčinu a její oči zesmutněly ještě víc.
„Cožpak můžeme úplně odmítat zásah, když už od dětských let vede společnost lidi k disciplíně a sebezdokonalování?" zeptal se Grif Rift. „Jinak nemůže člověk existovat!" „Ano, máte pravdu, ale nesmí se to dít zvnějšku," namítl Tor Lik. „My jsme tu cizí, přišli jsme z docela jiného světa." „Nejsme cizí! Jsme ze Země, a oni také!" zvolala Neja Cholli. „Skoro dva tisíce Jet šli svou vlastní cestou, bez nás. A my nemáme teď už právo pohlížet na Tormanťany, jako by k nám patřili," oponovala jí prudce Tivisa. „Jak' může bioložka a antropoložka usuzovat tak povrchně?" zamračila se Eviza. „Dva tisíce let žili bez nás, ale milióny roků předtím s námi. Jsme historickou posloupností spjati geneticky s celým životem naší planety, a Tormanťané taky. Copak se můžeme zříci vlastních kořenů, jako to z neznámých důvodů učinili předkové dnešních obyvatel Jan-Jachu? Jestliže Tormanťané přervali řetěz historické posloupnosti, je to nenormální. A neporušují tu snad první zákon Velikého okruhu o svobodě informací? Když ano, pak jistě víte, že máme právo zasáhnout i nejtvrdším způsobem." „Rozhodně!" řekl Sol Sajin.

Je třeba se ospravedlnit?

„To je něco docela jiného!" řekl Čojo Čagas a křikl cosi stranou. Obrazovka se vypnula. Rodis unaveně klesla do křesla a několikrát si přejela dlaněmi obličej i vlasy zdola nahoru, jako by se myla. Grif Rift jí mlčky podal pohár zelené tekutiny a ona ho přijala s vděčným úsměvem. „Představení dopadlo skvěle," řekla spokojeně Olla a protrhla hráz rozpačitého mlčení. „Je to nedůstojné! A zahanbující! Lidé ze Země nepotřebují sehrávat lživé scény a uchylovat se k podvodům! Nikdy bychom nečekali, že vedoucí naší expedice je schopna takové bezostyšnosti," mluvili o překot Tivisa Henako, Menta Kor, Gen Atal a Tor Lik. I bohorovný Div Simbel odsuzoval Rodis pohledem, zatímco Neja Cholli, Vir Norin, Sol Sajin i Eviza Tanet byli jejím výstupem nadšeni. Fai odložila pohár, vstala a přistoupila k přátelům. Její veliké zelené oči se dívaly smutně a tvrdě. „Není třeba, abych se ospravedlňovala, sama cítím svou vinu. Znovu, jako tisíckrát předtím, stojí před námi problém, zda smíme či nesmíme zasahovat do osudů jednotlivců, národů nebo planet. Je zločin vnucovat někomu násilím hotové recepty, ale stejně zločinné je chladnokrevně přihlížet útrapám miliónů živých bytostí, ať lidí či zvířat. Každý z nás chce přirozeně pomoci těm, kdo trpí. Jak to však udělat, abychom se sami neuchylovali k starověkým způsobům boje, abychom nejednali tajně, nedopouštěli se podvodů a neužívali síly? I já jsem učinila krok na cestě hodné lidí starověku. A vy sami mě obviňujete z nepřípustného jednání." Fai usedla ke stolu, podepřela si bradu rukou, jak bylo jejím zvykem, a tázavě pohlížela na lidi před sebou.

Podvůdek pomohl

„To je neslýchané! Já už nemohu!" Cedi vyběhla ze sálu, vrhla se do své kabiny a zamkla se tam. Bylo jí hrozně. Jí v patách se hrnuli Gen Atal, Tivisa Henako i Menta Kor, ale zastavil je velitelský tón v řeči Fai Rodis: „Dostali jsme povolení k mimořádným opatřením. Prosím, abyste celou věc ještě jednou uvážili. Počkám dvě hodiny podle času Jan-Jachu." Fai se otočila, aby vystoupila z hlavního ohniska.
„Stůjte!" vykřikl Čojo Čagas. „K jakým opatřením jste dostala svolení?" „K jakýmkoli." „A pro co jste sevrozhodla?" „Zatím pro nic. Čekám na vaši odpověď." Rodis vypnula zpětnou linku videa a nechala tormanťanské vládce před pohaslou obrazovkou jejich tajné sítě. Nenapadlo je hned, aby se odpojili, a pozemšťané mohli několik minut sledovat jejich diskusi i neklidná, vylekaná gesta. „Situace je nebezpečná," řekl Tormanťan s orlím nosem a kulatýma vystouplýma očima. Jak astronauti později poznali, byl to Čagasův první pomocník Gen Ši. „Moc cizinců se nedá popřít." „I když třeba lžou, hvězdolet vládne ohromnou silou a nesporně i mocnými zbraněmi. Bez nich by se nikdo nevydal na dalekou pouť k neznámým planetám," drmolil Zetrino Umrog. „Ale hvězdolet, který by přistál na planetě..."

Menší podvůdek

Čedi Daan prudce vymanila své rameno ze sevření Grifových prstů. „To je nedůstojný podvod!" pronesla nahlas. Fai se ani nepohnula a s tělem nachýleným dopředu pokračovala v řeči, nespouštějíc přitom oči z vládců Tormansu. „Budu své otázky Zemi překládat i do řeči Jan-Jachu!" A začala hovořit střídavě pozemským a tormanským jazykem. „Vážení členové Rady, jsem nucena vás požádat, abych směla užít mimořádných opatření. Vládci Tormansu, bez vysvětlení a proti přání mnoha lidí na planetě, odmítli přijmout náš hvězdolet, a to z neznámých a nicotných důvodů..." „To je lež! Cožpak jste neviděli v celoplanetárních přenosech, jak jsou lidé rozhořčení a žádají, abychom vás k nám nejen nepouštěli, ale jednoduše zničili?" přerušil ji velitelsky Čojo Čagas. „Napojili jsme se na vaši zvláštní síť a viděli jsme něco jiného," odrazila ho klidně Rodis a pokračovala: „Žádám proto, abyste nám dovolili vyhladit z povrchu planety její hlavní město, které je centrem svévole oligarchie, anebo provést celoplanetární narkotizaci s personální selekcí..." Čojo Čagas usedl na kraj stolu, ale ostatní tři se vyřítili kupředu, máchajíce rukama. Olía nepozorovaně přepnula eidoplastické záběry. Na obrazovce stereovidea se energicky rozhovořil předseda Rady a ukazoval na mapu nahoře. Členové Rady začali souhlasně přikyvovat. Jednalo se o projekt výcvikové školy pro budoucí výzkumníky Tamasu. Nezaujatému pozorovateli se mohlo zdát, že Fai dostala svolení.

Spojení se Zemí

Čojo Čagas se otočil ke svým společníkům: „Konečně tedy ukázali vetřelci svou pravou tvář! — Jaké rozhodné kroky?" A hrozivě přimhouřil úzké oči. „Podle toho, jaké mi Země povolí! Jestli..." ,,Ale jak můžete navázat spojení?" přerušil ji netrpělivě Čojo Cagas. „Před chvílí jste mluvila o nedostupných vzdálenostech. Nebo to všechno byl jen podvod?" „Ještě nikdy jsme nikoho nepodvedli. V krajních případech, při obrovské spotřebě energie, můžeme přetnout prostor přímým paprskem." Faini přátelé se na sebe užasle podívali. Čedi Daan užuž otvírala ústa, ale Grif Rift jí stiskl ramena a očima poručil, aby mlčela... Olla Dez přistoupila s naprostým klidem k Fai a pohledy čtyř vládců se soustředily na novou představitelku Země. Olla podala Rodis obyčejný mikrofon pro rozhovory uvnitř lodi a přepojila rámovou anténu stereovidea na obrazovku v hloubi sálu, kde posádka hvězdoletu obvykle sledovala stereofil-my přivezené ze Země a eidoplastická představení. Astronauti ani na okamžik epochybovali, že obě ženy jednají podle předem dohodnutého plánu. Fai začala do mikrofonu volat Radu astronautiky. Krátká melodická slova pozemské řeči zněla Tormanťanům jako zaklínadlo. Čtveřice vládců zůstala stát mimo svit lampy a Rodis nemohla sledovat výraz jejich temných tváří. Na obrazovce vyvstali pozemští lidé naprosto reálně, v trojrozměrné plastičnosti a přirozených barvách. Ve velkém sále probíhalo zasedání některé z Rad; byl to pravděpodobně úryvek ze zpráv.