Tak až příště

Tak jsem teď zažil docela nepříjemný zážitek. Pokus přidat sem další kus knihy skončil zjištěním, že není oscanovaný. Přesněji řečeno, že to co je uloženo na disku je jen první verze, která je místy nečitelná, protože jsem se teprv učil jak s tím zacházet. A jelikož jsou teď dvě hodiny v noci, a tahat scanner nehrozí, tak holt budete muset na další pokračování pár dní počkat.

Bílé hvězdy

„Musí existovat druhá síť," pokračovala Čedi. „Tam vysílají pravdivé informace. Vládci se nedívají na zfalšovanou skutečnost. To by bylo pro ně nejen bez užitku, ale i nebezpečné." „A vy se chcete napojit na druhou síť?" zeptala se Olla Dez. „Máte tušení o jejích parametrech?" „Vzpomínáte si, jak jsme chytali noční hlášení z observatoří?" Olla se sklonila nad přístrojem vlnového rozsahu. Ručky indikátorů ožily a prohledávaly vysílací kanály. Fai i Čedi napjatě hleděly na slepou obrazovku, na níž se míhaly rozmazané obrysy nebo výrazné čáry. Po několika minutách se ozval hlasitý hovor, a zároveň se na obrazovce objevila prostorná místnost zaplněná řadami stolů s rozloženými tabulkami a nákresy. V pozadí seděli v hloučku muži v rudohnědých a tmavošedých oblecích, naprosto nepodobní lidem, které člověk potkával na ulicích. Byli i mnohem starší než výstřední mládež. „Nechápu tu paniku," řekl jeden z jejich středu. „Měli bychom hvězdolet přijmout. Když si jen pomyslím, co všechno bychom se od nich dověděli —. Jsou to rozhodně lidé s vyšší kulturou, a ke všemu nám tak podobní..." „O to právě jde," přerušil ho jiný. „Ale co by pak bylo s mýtem o Bílých hvězdách?"

Nadávky

„Jsou to nadávky, slova používaná na nízkém stupni psychického rozvoje s cílem urazit člověka, jemuž jsou adresována." Čedi vstala a několikrát netrpělivě přešla kolem stěny obrazovek a pultů. „Myslím, že vím jak na to," řekla. „Mohli bychom se pokusit o experiment..." Rodis i Olla k ní vyčkávavě vzhlédly. „Na Tormansu mají ještě další síť pro celoplanetární zprávy. Ta, kterou jsme denně odposlouchávali, podléhá stejné kontrole a výběru jako naše Celosvětová síť. Ale zatímco my to děláme proto, abychom informovali lidstvo o věcech nejzajímavějších a nejdůležitějších, zde sledují docela jiné cíle..." „Chápu," přikývla Fai Rodis. „Ukázat prostě jen to, co se vládcům na Tormansu hodí. Výběrem informací si vytvářejí veřejné mínění'. A možná že si ,zprávy' pořizují dokonce sami." „Určitě to tak je. Přišla jsem na to, když jsem pozorovala .rozhořčení' národa. Jsou to skupiny lidí, kde všichni mluví absolutně stejně, jejich horlivost je pouze hraná. Vybrali je z nejrůznějších měst. Ale skutečné mínění lidí neznáme, stejně jako ostatní obyvatelstvo planety." „V tom případě..." začala Fai.

Co dál?

Hvězdolet přešel na odvrácenou stranu Tormansu, když se Fai zvedla a pozvala do jídelny všechny členy posádky, s výjimkou těch, kdo měli službu. Astronauti se energicky pustili do tmavohnědých kostek potravinové směsi, dostatečně chutné, aby vzbuzovala chuť k jídlu, i přiměřeně tuhé, aby zuby a čelisti nezůstávaly v nečinnosti. Fai se spokojila pohárem hustého olivově zeleného koncentrátu. Grif vypil jen pár doušků čisté vody. Čedi Daan neopustila své místo u televizních přenosů a čekala, až znovu začnou celoplanetární zprávy. Před očima televizních kamer se objevovaly ulice, náměstí formanských měst, zasedací síně i školní posluchárny. Všude panovalo všeobecné rozčilení, Tormanťané vzrušeně debatovali, gestikulovali, křičeli. Otázka zněla: Co s hvězdoletem? Valná většina hlasů opakovala: „Pryč s ním, ven, nedopustíme, zničíme...!" Na široké terase před budovou připomínající astronomickou observatoř se objevil mladý člověk v bledě modrém obleku. Hlasatel oznámil, že promluví jeden z členů Nebeské stráže, organizace, která měla za úkol chránit nedotknutelnost planety Jan-Jach. Muž zakřičel z plna hrdla: „Slyšeli jste nestydatou lež prohnané ženské a vůdkyně mezihvězdné gangsterské bandy, která se s bezpříkladnou drzostí opovážila nazvat pokrevní sestrou našeho velkého národa. Už za podobné rouhačství si cizí vetřelci zaslouží trest. Naši vědci dávno zjistili a dokázali, že předkové národa jan-Jachu přišli z Bílých hvězd, aby ovládli přírodu zapomenuté planety a založili na ní život plný štěstí a míru..." Čedi napjatě sledovala řečníka. Jeho přeskakující hlas, přecházející chvílemi v křik, i patetický přednes byl pro pozemšťany něčím neobvyklým. Dívka ani nezpozorovala, že za jejími zády stanula Fai a zapojila překladový stroj. Vzápětí se objevili i Grif, Olla, Tivisa i Neja Cholli. Ale ani z překladu nedovedli astronauti pochopit slova jako gangsteři, banda, nestydatý ... Nakonec se Fai rozhodla vyhledat neznámé pojmy ve starověkých výkladových slovnících^ „Našla jste to?" ptala se nedočkavě Čedi, která už začínala tušit smysl neznámých výrazů.

Odpověď

Obrazovka se potáhla šedými pruhy, zploštěla a obraz zmizel. Z hloubky vyrazil ječivý přerývaný pískot, do něhož se mísil hysterický křik hlasatele ze Středu Moudrosti: „... vysílání... přerušujeme vysílání..." Fai pohlédla na Grifa Rifta, pak odstoupila a posadila se na dřívější místo. Olla vztáhla ruku k vypínači, ale Rodis ji po-sunkem zadržela. Naklonila se k rádiu, aniž věnovala sebemenší pozornost jekotu a pískotu rušičky, a řekla hlasitě zvučným hlasem: „Hvézdolet Temný plamen volá Radu čtyř! Voláme Radu čtyř! Žádáme znovu o souhlas k přistání! Prosíme, aby o tom byl zpraven Čojo Čagas, předseda Rady čtyř. Čekáme odpověď na nepřímé frekvenci vašich navigačních přenosů. Čekáme na odpověď!" Olla Dez vypnula obrazovku stereovize. Zazářil tmavě modrý signál elipsoidní antény. Po příšerném vytí a křiku zavládlo v kruhovém sále mrtvé ticho. Přerušila ho sama Rodis. „Nemohu pokládat začátek za úspěch," řekla starostlivě. „Já bych řekl, že pokus o navázání styků s Tormanťany úplně ztroskotal," usmál se mírně Grif Rift. „Pěkní vládci!" zvolala rozhořčeně Čedi. „Mají strach!" „Ovšem!" „Proč bychom tedy měli přistávat? Je zřejmé, že se vzájemně
nepochopíme!" pokrčila Cedi rameny. „Přistáném kvůli těm, kdo nás dovedou pochopit," řekla Rodis. „Vy na ně chcete naléhat?" „Zkusím to." Celé dlouhé hodiny zářilo tmavomodré očko elipsoidní antény, planeta však mlčela.