Různé skafandry

Olla se snažila vybrat pro každého skafandr takové barvy, aby v něm vypadal co nejefektněji, zejména ženy. Fai si bez rozmýšlení zvolila černý s namodralým leskem havraních křídel, který dobře harmonoval s jejími černými vlasy, s rozhodnými rysy tváře a zelenýma očima. Eviza žádala stříbřitě zelený tón vrbového listí, protože nechtěla měnit odstín svých temně rusých vlasů a topasových kočičích očí. Černý pás a límec ještě zvýrazňovaly plamenný lesk její husté kštice. Čedi se rozhodla pro popelavě modrý skafandr s nádechem pozemské oblohy a stříbrnými ozdobami. A Tivisa bez váhání sáhla po granátově rudém s růžovým opaskem, který slušel její olivoé pleti a trochu podmračeným tmavomodrým očím. Muži si chtěli oblécí jednotné šedé skafandry, ale podlehli naléhání žen a přijali nakonec kovová brnění pestřejších barev.

Přípravy na sestup

"Přílby nepotřebujeme" odporovala Fai. "Neměli bychom styk s obyvatelstvem a naše poslání by zůstalo skoro bez užitku. Tohle riziko musíme podstoupit." "Kromě toho nám přilby stěží poskytnou dostatečnou ochranu," pokrčila Eviza rameny.
Útok na hvězdolet se neopakoval. Temný plamen přešel na vysokou oběžnou dráhu a vypnul motory. Přípravné práce pro výstup na planetu pokračovaly bez přerušení. Do nosů, uší i úst sedmi "výsadkářů" bylo třeba co nejpečlivěji zavést biofiltry. Osobní doprovodní roboti, zastávající funkce sluhů, ochránců i nosičů, se nařizovali na individuální bioproudy jednotlivých astgronautů. Největší pozornost jako obvykle vyžadovaly skafandry. Vyráběly se ve speciálním ústavu z nejtenčích vrstev molekulárně přeskupeného kovu, s podkladem který nedráždil pokožku. Přes dokonalou tepelnou izolaci a neobyčejnou pevnost, nepředstavitelnou ještě pro techniku nedávné minulosti, měl skafandr tloušťku jen zlomek milimetru, a napohled se nijak nelišil od nejjemnějšího cvičebního úboru s vysokým límcem. Člověk se v něm podobal kovové soše, jenže živé, pružné a teplé.

Jak odpovědět?

"Co to bylo? Útok?" Ptala se přicházející Fai Rodis. "Zřejmě" přikývl ponuře Grif. "Ostřelovali nás patrně raketami. Předpovídali jsme s Genem takovou možnost a nechali jsme zapojené vnější ochranné pole, i když to působí v atmosféře příšerný hluk. Hvězdolet neutrpěl sebemenší škrábnutí. Jak na to odpovíme?" "Nijak" řekla Rodis rozhodně. "budeme se tvářit, že jsme nic nezpozorovali. Oni vědí, že obě rakety se odrazily, a to je přesvědčí o naprosté nezranitelnosti naší lodi. Jsem si jista, že pokus opakovat nebudou." "Máte asi pravdu," souhlasil Rift, "ale ochranné pole necháme zapojené. Líp když řve, než abychom riskovali život celé posádky kvůli zbabělé proradnosti." "Teď ještě víc tvám na skafandrech,"řekla Eviza. "A s přílbami" připojil Rift.

Co se stalo?

Opusťme nyní na chvíli hrdiny lodi Temný plamen, kroužící okolo barbarské planety Tormans a netušící co že se to okolo nich děje. Každopádně ale je pravdou, že výbuchy nedbývají na oběžné dráze běžným druhem popčasí, a tak se dá předpokládat, že šlo o úmyslný čin. A mimochodem, komu nedošlo, že autor pocházel ze země pod komunistickou nadvládou, a éra spojených rukou je lidstvo žijící v ideálním komunismu ten je asi poněkud natvrdlý. Ono ale mimochodem, ideální komunismus je prakticky totéž co utopie: každý se snaží podle toho jak může a co umí, a společně se mají všichni dobře.

Nebezpečí

V tom okamžiku vyšleha za oknem pro přímá pozorování oslnivý proud rudého ohně. Hvězdolet se zachvěl. Gen Atal zmezel bleskurychle ve výtahu, Grif Rift a Div Simbel se vrhli k náhradním systémům ovládacího pultu. Následoval další záblesk a trup Temného plamene se znovu lehce otřásl. Zapojené zvukové snímače zachytily ohlušující rachot a řev rozrážené atmosféry. Lidé zaujali svá místa podle havarijního řádu, stáli nehnutě u přístrojů a pořád ještě nechápali, co se vlastně přihodilo. Kosmická loď se dál řítila tmou na neosvětlené straně planety. K terminátoru to bylo skoro půl hodiny. Zazněly stříbrné zvonky, signalizující, že nebezpečí nehrozí. Rift i Simbel opustili řídící kabinu a Gen Atal své místo u přístrojů pro kosmickou ochranu.