Co přímý útok?

„A kolik jich zachránily tím, že zničily hordy vrahů?" „Nemohu vám dát za pravdu. To bylo nutné v pravěkých dobách a my o tom víme jen z knih. Nemohu..." Sol Sajin zmlkl, když uviděl, jak se velitel znenadání prudce vzpřímil. Levé zelené oko potemnělo, asi dvakrát zamrkalo, a znovu zazářilo stejnoměrným jasem. Griftova soustředěná tvář ožila, instinktivně zaťaté pěsti se rozevřely. Sajin vydechl úlevou. Oba dlouho mlčeli. „Rifte, velice ji milujete?" Inženýr se lehce dotkl jeho ruky. „Neptám se ze zvědavosti," řekl odhodlaně, „vždyť já také..." „Kdo je to?" zeptal se přerývaným hlasem Rift. „Čedi!" odpověděl Sajin, a když zachytil stín údivu ve veli¬telově pohledu, dodal: „Ano, maličká Cedi, ne skvělá Eviza!" Rift hleděl na levé horní světlo a přitom se prsty opatrně dotýkal vnější řady tlačítek, jako by podléhal pokušení zavo¬lat hlavní město Tormansu. „Rodis neustále riskuje život, to ji ode mne vzdaluje. A za mými zády stojí také stín smrti." Rift vstal, přešel několikrát kabinou a s mírnými rozpaky přistoupil k Sólu Sajinovi: „V jedné staré písni se říká: ,Nevím, co na mě číhá ve tmě vpředu, a zpátky se ohlédnout bojím!'" „K tomu se přiznáváte vy, který mi vyčítá slabost?" „Ano, protože ji vyčítám i sám sobě. A zároveň odpouštím." „Ale co když oni se opováží..." Řekl jsem jí, že rozbrázdím planetu na kilometr hluboko, abych ji našel." „A ona vám to zakázala?" „Ovšem! Řekla mi: ,Rifte, copak byste dokázal něco takového udělat s lidmi?'" Velitel se pokoušel napodobit Fain vyčítavý a smutný tón. „ ,Nesmíte použít ani sebemenšího násilí...'" „Ale co přímý útok na Temný plamen?" zeptal se Sol. „To je jiná záležitost. Třetí Newtonův zákon už pochopili ze zkušenosti. Škoda že se v téhle společnosti euplatňuje při individuálním násilí. Celý jejich život by byl mnohem šťastnější a jednodušší..." „Proto tedy zbraně?" „Právě proto!" „A co když je získají všichni?"