Rozdíly

Černoši v některých krajích nejedí šimpanze. „Jsou to lidé!" Příslušníci jiných kmenů si zase na nich pochutnávají právě proto, že to jsou lidé a že vláda dnes každého, kdo jí skutečné lidi a je přitom přistižen, trestá. Sluha Jo byl, jak jsem již řekl, protestant a byl na to velmi pyšný. Totemových přežitků se však nemohl zbavit.
Pastor zakázal jeho otci pít víno, „protože člověk se v opici snadno dopouští špatností a zapomíná, co farář kázal". Jo se od té doby vyhýbal vínu jako čert kříži. Odmítal i omáčky, které sám připravil s trochou červeného vína. Víno se mu stalo „totemem". Ostatní černoši se při pojídání našich jídel většinou nestarali o to, jak byla připravena a co v nich je. „U bělochů přece člověk nikdy neví, co vlastně jí."
Západní Afrika je zemí samých překvapení. Naleznete tu například náboženské sekty vrahů a tisíc kilometrů od pobřeží spatříte Disneyho barevný film Bambi, současně poprvé uváděný ve Frankfurtu. Zdejší kina nejsou krytá. V místnosti se střechou by nikdo nevydržel. Po osmé hodině večer začíná představení pod širým nebem plným hvězd. Klubovková sedadla nejsou čalouněna, ale velmi šikovně vypletena jako lehátka. Vstup stojí přes dvě marky. Každý večer jsou promítány dva celovečerní filmy a program se mění denně. Filmy jsou dopravovány letadly nad lesy a nad stepí. Před vchodem do kina nabízejí malí černošští chlapci žvýkačku. Obecenstvo je smíšené. Černochů je většina a sedí v jedné řadě s bělochy. Z horních řad mě jednou někdo praštil sandálem. Během představení po sobě diváci házejí žvýkačkami. Je to trochu zlomyslná zábava a nepřál bych vám vyndávat kousek žvýkačky z kudrnatých vlasů.