Možná jí drží v zajetí

Milá tvář Neji Cholli vypadala unaveně v záblescích zelených, bledě modrých a oranžových signálů na různých pultech. Dívka pozdravila Gena vzdušným polibkem, hned ale zbystřila pozornost a zeptala se: „Proč ne ve smluvený čas?" „Je třeba se podívat na panel života," řekl Gen. Neja přenesla pohled na světlou stěnu, kde jasně a stejnoměrně zářilo všech sedm zelených světel. „Vidím to sám!" zvolal Gen, rozloučil se s Nejou a vypnul robota. „Víme všechno, co potřebujeme," řekl Evize a Virovi. „Rodis je v pořádku, má i svůj signalizační náramek, ale možná že ji drží..."
„V zajetí!" doplnil Vir Norin. „Kdo je v zajetí?" zahlaholila zezadu Čedi. „Fai Rodis! Vir ji viděl v Sále chmur s Čojo Čagasem před třemi dny, ale my jsme se s ní vůbec nesetkali." „Tak pojďme do Sálu chmur a Gen ať nám ukáže, kam šli." Impulzivní Čedi vykročila první. Na konci srpovitě zahnuté chodby vstoupili na černé koberce uprostřed sloupů a výklenků v Sále chmur, jak ho nazvali astronauti. Gen Atal přistoupil ke schodišti s balustrádou, na pár vteřin se zamyslil a zamířil rozhodně k temnému prostoru mezi dvěma blízko sebe stojícími sloupy. Za nimi byly vidět zavřené dveře. Gen se několikrát marně pokusil je otevřít, a pak rázně zaklepal.