Nedokázali jsme překonat prázdnotu

„Léčíme nejen nemoci jednotlivců, ale i celých společností. A zvláštní pozornost věnujeme profylaxi sociálního utrpení. Na planetě Jan-Jach se to mělo udělat zřejmě před několika slaletími..." „Přišli jste radit, když už jsme se sami dostali z nejhoršího," lekl předseda Rady čtyř uklidněné. Vy víte, že pozemšťané dříve nedokázali překonat gigantické prostory vesmíru. A my jsme neměli ani tušení, že naši předkové ze Země by mohli proniknout do tak nepředstavitelné dálky. Nebýt průzkumníků z Cefea... Ostatně, proč zbytečně ztrácet čas? Pokuste se odložit roli všemocného vládce. Pomozte nám, abychom vás poznali, snažte se poznat nás. A z toho vyplynou i další vaše rozhodnutí." „A vaše?" „Já sama nemohu rozhodovat o osudech ostatních lidí ani svých kolegů, kteří na mě spoléhají. Proto nejsem vládkyně ve vašem pojetí."
„Beru to na vědomí," řekl Čojo Čagas. Byl zase milý a usadil Rodis na dřívější místo. „Přemýšleli jste o plánech, jak poznat naši planetu?" Fai mu vyložila, na čem se astronauti předešlý den usnesli. Čojo Čagas pozorně naslouchal a k jejímu údivu neměl žádné námitky. Stál a hleděl zamyšleně na křišťálovou kouli. Rodis domluvila, a on, aniž odpoutal zrak od koule, souhlasil se všemi cestami svých hostí. „Mám jen jednu podmínku," otočil se náhle k Fai, „že vy sama zůstanete zatím v zahradách Coamu." „Jako rukojmí?" zeptala se Fai napůl žertem a napůl vážně. „Ach ne, co si myslíte! Chtěl bych se prostě první dovědět něco o své pravlasti," odpověděl ironicky. ,,Copak vy o ní vůbec nic nevíte?"