Vy znáte historii?

„Štěstí měkkýše zalezlého do ulity, kterou může každým okamžikem rozdrtit nevyhnutelné střetnutí okolností, nazývané kdysi na Zemi a teď u vás osudem." „Na všechno jsme předem pamatovali!" „Bez hlubokých znalostí? A co nedávné katastrofální následky přelidnění? Celá vaše planeta je zaplněna hřbitovy, desítky miliard obětí vinou zaostalosti a tvrdohlavosti," řekla Fai hořce. „Tak pyká civilizace, která porušila rovnováhu mezi životem a prostředím, protože dopustila živelné přemnožení, jak se to stává u některých živočišných druhů! Smutný a trestuhodný výsledek pro tvora zvaného Homo sapiens!"^ „Tak vida! Vy znáte historii Jan-Jachu? Odkud?" Čojo Čagas přimhouřil nepřátelsky oči. „To je pouze úryvek ze zprávy cizího hvězdoletu, který před dvěma sty sedmdesáti lety pozoroval vaši planetu. Vaši předkové mu nedovolili přistát. Taky se domnívali, že drží osud planety ve svých rukou," řekla Fai posměšně a prudce, aby konečně prorazila skořápku ješitné sebedůvěry člověka v křesle před sebou. Čojo Čagas vyskočil a změřil si Rodis od hlavy k patě pohledem, při němž jeho podřízeným podklesávala kolena a zamrzala řeč. Pozemšťanka vstala a prohlížela si vládce s rozvážným klidem jako zajímavý jev, který zasluhuje zvláštní pozornost. Lidé ze Země dovedli dávno vycítit psychologickou atmosféru svého okolí a citlivě na ni reagovat. „Likvidace těch, kdo nesouhlasí, je pravěký a zastaralý způsob," řekla, jako by četla vládcovy myšlenky. „Nejen za vyslance z cizích světů, ale koneckonců i za osud vlastního národa budete nakonec pohnán k odpovědnosti." „Jak asi?" zeptal se Čagas se zadržovanou zuřivostí. „Zjistí-li badatelé na planetě kruté zacházení, záměrné zamlčování a zkreslování informací nebo překážky bránící obyva-lelstvu v cestě za poznáním, mohou se odvolat k arbitráži Velikého okruhu." „A pak?"