Proč jste se objevili na Jan Jachu?

Čojo Čagas tu stál a prsty se lehce dotýkal křišťálové měňavé koule na černém podstavci. Zblízka se „veliký" málo podobal svému obrazu z videa. Chytře a povzbudivě se usmál a pohybem ruky vyzval Rodis, aby se posadila. Opětovala jeho úsměv a rozložila se pohodlně v širokém křesle. Hostitel usedl poblíž, naklonil se důvěrně kupředu a zkřížil ruce, jako by se chystal trpělivě poslouchat svou návštěvnici. „Teď si můžeme pohovořit ve dvou, jak se sluší na vedoucí osobnosti. I když je hvězdolet jen zrnkem písku ve srovnání s planetou, psychologicky je odpovědnost a plná moc nás obou stejná." Fai chtěla namítnout, že podobná formulace je nesprávná a pro člověka ze Země urážlivá. Pak si to ale rozmyslila. Bylo by směšné a bezúčelné přesvědčovat oligarchu o zásadách pozemské etiky v éře Spojených rukou. „Jaké jsou normy společenských styků u vás na Zemi?" pokračoval Čojo Čagas. „Za jakých okolností mluvíte pravdu?" „Vždycky!" „To je nemožné! Skutečná, nevyvratitelná pravda neexistuje." „Existuje přiblížení pravdy k ideálu, tím větší, čím vyšší je úroveň společenského vědomí člověka." „Co s tím má vědomí společného?" „Když si většina lidí uvědomí, že každý jev má rub a líc, že pravda má dvě tváře a je závislá na měnícím se životě..." „Tak tedy absolutní pravda neexistuje?" „Honba za absolutními pojmy je jedním z největších omylů člověka. Výsledkem je jednostrannost, tedy polopravda, a ta je horší než vyložená lež, která oklame méně lidí a není nebezpečná pro člověka vědoucího." „A vy se vždycky držíte téhle zásady? Neochvějně?" „Neochvějně!" řekla Rodis pevně, ale hned si vzpomněla na scénu, kterou zahrála na hvězdoletu. „Tak mi tedy popravdě řekněte, proč jste se objevili na planete Jan-Jach?"