Hypnóza

Poprvé v životě pocítil předseda Rady čtyř nezvyklý zmatek. Sklonil hlavu. Chvíli oba mlčeli. „Seznámím vás se svou ženou," řekl znenadání Čojo Čagas a zmizel nehlučně za drapériemi ze zelené látky. Fai zůstala stát, nespouštěla oči z koule a slabě se usmívala vlastním myšlenkám. Pak náhle sáhla rukou k pasu a vyňala maličkou kovovou rourku. Přiložila ji k podstavci věštecké koule, a nicotný, pro analýzu však dostačující úlomek černého dřeva byl jejím vlastnictvím. Fai netušila, že se jí dostalo neobyčejné cti. Soukromý život členů Rady čtyř se vždycky tajil. Obecně se předpokládalo, že představitelé moci se ani nesníží k tak obyčejným lidským záležitostem, jako je ženitba, protože mohou okamžitě získat kteroukoli ženu na planetě jako milenku. Ve skutečnosti si však vládci vybírali své ženy a milenky jen z úzkého kruhu nejoddanějších lidí. Čojo Čagas vstoupil neslyšně a náhle. Zřejmě to byl jeho zvyk. Vrhl rychlý pohled na obě strany, a teprve potom pohlédl na nehybně stojící návštěvnici. „Jsou oba na svém místě," řekla Rodis tiše, „jen..." „Co jen?" zvolal netrpělivě Čagas, učinil dva kroky napříč pokojem a odhrnul závěs, který se ničím nelišil od ostatního potahu na stěnách. V prostoru za ním stál člověk a široce otevřenýma očima zíral na svého pána. Čagas rozzlobeně vykřikl, ale strážný sebou ani nepohnul. Vrhl se tedy na druhou stranu, ale Rodis ho posunkem zastavila. „Druhý také nic nevnímá!" „To jsou vaše žerty?" zeptal se vládce bez sebe hněvem. „Bála jsem se, že narazím na stejné nepochopení, jako byla včerejší příhoda s oknem," doznala Fai omluvně. „To můžete udělat s každým? I se mnou?" „Ne. Vy patříte k oné pětině lidí, kteří nepodléhají hypnóze. Nejdřív je třeba zlomit vaše podvědomí. Ostatně, sám to dobře znáte... Máte soustředěnou a vytrénovanou vůli a mocný rozum. Vy si nepodrobujete lidi jen vlivem slávy, moci a příslušných zařízení. Přestože i v tom se výborně vyznáte. Třeba váš přijímací sál, v němž sedíte na vyvýšeném místě v plné záři, a v přítmí pod vámi všichni ostatní, nepatrní služebníci." „Je to snad vymyšleno špatně?" zeptal se Čojo Čagas s nádechem převahy.