Cena ráje

Evizo, kde je Rodis?" „Nevím, Vire." „Neviděl jsem ji už tři dny." Čedi ji hledala všude, od Zpravodajského střediska až po komnaty nejvyššího vládce, ale tam ji nepustili. „Fai zmizela po promítání našich stereofilmů, sotva Tivisa a Tor odletěli na Západní polokouli Tormansu, a nedočkala se tedy chvíle, kdy nám Eviza dovolí svléknout skafandry," řekl Vir. „Bohužel," potvrdila lékařka, „ještě nějakou dobu se musíte smířit s těsným úborem. Já jsem na kovovou pokožku zvyklá, a přece to je vždycky úžasný zážitek, zbavit se trubek a štítků před obličejem. Biofiltry překážejí mnohem méně... Tu je Gen Atal! Nevíte něco o Rodis?" „Je v Sále chmur. Vystupoval jsem po černém schodišti a ona šla vedle Čojo Čagase v doprovodu stráží, které naše Čedi má tak málo v lásce." „Mně se to všechno nelíbí," řekl Vir Norin. „Proč se vzrušujete?" zeptal se Gen Atal s naprostým klidem. „Fai vysedává o samotě s Čagasem. Vládkyně s vládcem, jak sama žertem říká." „Tihle špatně vychovaní vládci, povznesení nad jakoukoli morálku, se podobají tygrům. Jsou nebezpeční neovládanými emocemi, které je ponoukají k nerozvážnému chování. A Fai-na devítinožka tu stojí vypnutá."
„Hned uvidíme," inženýr kosmické ochrany udělal ve vzduchu rukou kříž. V okamžiku přiběhl k jeho nohám robot s příklopem zlato-hnědé barvy, jakou měl i Genův skafandr. V několika vteřinách se z kovového pláště mechanického sluhy vysunul válec na vysoké nožce a zazářil fialově růžovým světlem. Na stěně pokoje se začala zaostřovat část řídicí kabiny na Temném plameni, která teď sloužila jako místo pro přímé spojení a pozorování.