Filmy ze země

Členové Rady čtyř, jejich ženy, několik vyšších hodnostářů a inženýr Tael sledovali filmy se zatajeným dechem. K největšímu údivu Tormanťanů nebylo v žádné životní
oblasti onoho velkolepého lidstva nic tajemného a nepochopitelného. Viděli gigantické stroje, automatické závody a laboratoře v, Pozemních nebo podmořských prostorách. Ve stalých fyzikálních podmínkách tu bezustání pokračovala práce mechanismů, naplňujících nejrůznějšími produkty diskovité budovy podzemních skladišť, odkud se rozbíhávaly transportní linky, také ukryté v podzemí. A pod blankytnou oblohou se zvětšoval prostor pro lidská obydlí. Obyvatelům jan-lachu se naskytl pohled na rozlehlé parky, široké stepi, průzračná jezera a čisté řeky, na neposkvrněný běl horského sněhu i ledovou čapku ve středu Antarktidy. Po dlouhém ekonomickém zapase města definitivně postoupila své místo soustavě hvězdicových a spirálových osad, mezi nimiž byla roztroušena informační a výzkumná střediska, muzea i domy umění. Všechno dohromady tvořilo harmonickou síť, rozloženou v mírných subtropických pásmech, která jsou k obývání nejvhodnější. Další záběry věnovaly pozornost zahradám při školách různých cyklů. Prostíraly se po liniích poledníků a poskytovaly dorůstajícímu pokolení komunistického světa různorodé životní podmínky. Zpočátku připadali pozemšťané obyvatelům jan jachu příliš vážní a soustředění. Jejich málomluvnost, nechuť ke vtipkování i vyloženy odpor k taškařinám a bláznivým kouskům jejich nepřetržitá zaměstnanost a zdrženlivost v citových projevech se zdály povidavým netrpělivým a psychicky netrénovaným Tormanťanům nudné a odlidštěné.