Upomínka na planetu odkud uprchli

„Pochopila jsem. Zde se uchovává to, co vy... co vaši předkové přivezli na hvězdoletech ze Země." Fai se celá napjala vzrušením. Bylo to něco ohromného pro badatelku Rozděleného světa, dostat se do skladiště informací o zřejmě nejtemnějším období v epoše velikých převratů v předvečer éry Spojeného světa! Dotkla se s posvátnou úctou ohromného pultu, odmontovaného zřejmě z pradávné kosmické lodi, jedné z těch, které se odvážně vnořily do neprobádaných, a jak se později ukázalo, nesmírně komplikovaných propastí vesmíru. Čojo Čagas povzbudivě kývl a ukázal zmatené Fai na řadu tvrdých sedadel z kovu a plastické hmoty uprostřed sálu. „Chápu, že je tu pro vás všechno velice zajímavé. Ale nezapomínejte, že pokračujeme v našem rozhovoru. A vy se teď budete dívat na filmy přivezené mými předky jako upomínka na planetu, z které utíkali. Utíkali se slabou nadějí na záchranu, ale našli nedotčenou planetu a nový život výměnou za starý. Když pochyby a nejistota přemůžou mé unavené nervy, zajdu sem, abych se nasytil nenávistí a z ní načerpal nové síly." „Nenávistí k čemu, ke komu?" „K Zemi a jejímu lidstvu!" řekl Čojo Čagas přesvědčeně. „Podíváte se na sérii, kterou jsem vybral. Nebudu vám pak nucen objasňovat motivy, proč jsem zakázal vaše stereofilmy. Kdo by nezapochyboval o pravdivosti scén, které promítáte, když předtím zhlédl historii vašeho ráje?" řekl vládce s velikou hořkostí, „jak to přišlo, že se vydrancovaná, zanedbaná planeta změnila v nádhernou zahradu, a nevraživí, v nic nevěřící lidé se stali věrnými přáteli? Jaké zbraně, jaké okovy železného strachu udržují národy Země v takové disciplíně? Ostatně, copak mi to řeknete? Umíte člověka omámit. Sám jsem to zakusil. Vzpomínáte si na legendu o Kirké, kouzelnici, která proměňovala lidi ve vepře? Někdy se mi zdá, že jste taková Kirké..."