Měli jste zde katastrofu

Copak jste o tom ani nepřemýšlel, nešťastný člověče?" „Ne já, vy jste nešťastná! Jedno staré pravdivé přísloví říká, že pro ženu existuje jen přítomnost a budoucnost, nikdy však minulost. Jaká jste to historická, když nemůžete pochopit, že planetu zaplavilo moře prázdných duší a vypilo, vyžralo, zdupalo ji do nejposlednějšího místečka!" Fai se už uklidnila. „Je vám známo, že lidský mozek má pozoruhodnou schopnost napravovat nejen vizuální, ale i myšlenkové znetvořeniny vnějšího světa, vzniklé pokřivením přírodních zákonů v nesprávně uspořádané společnosti? Mozek bojuje s distorzí tím, že ji vyrovnává ve prospěch krásy, klidu, dobra. Mluvím samozřejmě o normálních lidech, ne o psychopatech s komplexem méněcennosti. Copak nevíte, že tváře lidí jsou zdálky vždycky krásné, cizí život se zdá zajímavý a cizí věda důležitá? To znamená, že v každém člověku jsou uloženy sny o krásnu, zformované tisíci generacemi, a podvědomí nás vede na stranu dobra silněji, než si sami myslíme. Jak tedy můžete hovořit o lidech jako o historickémharaburdí?" „Vaše otevřenost se mi začíná líbit," řekl Čojo Čagas a křivě se usmál. „Tak jen pokračujte!" „Vím, že teď nepochybujete o našich dobrých úmyslech. Kolikrát vaši lidé zkoušeli zachytit aspoň kapku nepřátelství u někoho z nás, zvlášť když zaútočili na náš hvězdolet z vašeho příkazu! Zde se přece nic neděje bez příkazu Rady čtyř?!" „Ano," znovu potvrdil vládce, jakoby ovládán magnetickou silou pozemšťanky. „Je-li tomu tak, pak důvod je v domnělém nebezpečí, které vychází od nás. Pochopila jsem, že chcete zakázat, abychom lidem na Jan-Jachu promítali filmy o Zemi. Pak ale musíte jednat z pohnutek diktovaných vaším viděním světa i systémem názorů. My pozemšťané jsme nezpozorovali ve vaší primitivní propagandě žádný hluboký zájem o zdokonalení společnosti a lidí. Na zachování existujícího řádu záleží jen hrstce vedoucích činitelů. V historii Země to zahubilo stovky států a milióny lidí. Není to dávno, co jste zde zažili katastrofu z přelidnění..."