Boje na palnetě

Prostorami stepí porostlých vysokou trávou se vlekly neforemné povozy; táhli je rohatí čtvernožci, podobní pozemským přežvýkavcům, něco mezi antilopami a býky. Na dlouhonohých zvířatech, připomínajících jeleny, pádili do černá opálení Tormanťané, oháněli se divoce sekyrami nebo nástroji na způsob pravěkých střelných zbraní a neohroženě odráželi útoky celého stáda plazivých dravců na krátkých tlapách, nebo shluky hrozných hadů s vysokými, po stranách zploštělými lebkami. Jindy zase stejní jezdci napadali karavany vozů a ostřelovali je v plném trysku. Při přestřelkách hynuli útočníci i napadené oběti, někdy také všichni společně. Pozemšťanům bylo jasné, že vidí film o migraci na planetě. Záhadou však zůstávalo, kdo jsou útočníci. Rozhodně to nebyli původní obyvatelé, protože se v ničem nelišili od přesídlenců.
Filmů, představení a scén o hrdinské minulosti a dobývání nové planety viděla posádka Temného plamene celé spousty. Nelítostné rvačky, honičky a vraždy se střídaly s neobyčejně banálním zobrazením projevů citového života. Podobná témata se opakovala v nejrozličnějších variacích a posádka jich měla brzy až po krk. Ale přece jen lidé zůstávali u obrazovek, aby zhlédli kus nefalšované kroniky z pravěkých dob. Ze starých záznamů vystupoval obraz přirozeného a bohatého života na planetě, než se jí dotkla ruka člověka. Stejně, snad jen s bohatšími živočišnými a rostlinnými formami, vypadala Země v předhistorických dobách.