Tormans

Antropologové nacházeli v profilech Tormanťanů rysy mongo-loidního zploštění, a nevysoký vzrůst i slabá tělesná konstrukce také připomínaly lidi z konce epochy Rozděleného světa. Povrch planety, pořízený mezi průrvami oblačného příkrovu, nebyl Zemi podobný. Spíš se dal přirovnat k planetě Zeleného slunce. Ukazatel radiální sondy prozradil zkušenému pohledu planetografů, že hloubka tormanských moří je ve srovnání s pozemskými oceány mnohem menší. Vrstva tormanské atmosféry byla zřejmě silná jako na Zemi. Nafialovělé slunce ozařovalo planetu, jejíž osa byla totožná s linií oběžné dráhy a konvekce se rozkládala rovnoměrně po celém jejím povrchu.
„Jestliže zdejší vegetace i složení atmosféry jsou podobné jako u nás a nevyskytují-li se tu nějaké zvláštní choroboplodné organismy, pak se na téhle planetě dá snadno žít," přerušil mlčení Tor Lik. „Zřejmě zde neexistují prudké klimatické změny, přemíra záření, zemětřesení, uragány a jiné katastrofické jevy, které jsme na Zemi musili tak dlouho přemáhat." „Máte asi pravdu," přisvědčil Grif Rift.