Býk

Nad sklánějící se namodralou nížinou letěl křehký stroj, podobný nepravidelně rozeklané desce s pokřivenými vzpěrami a zaprášeným povrchem. Stáli na něm dva mladí lidé a přidržovali se jakési páky. Mladík s ostře řezanými rysy objímal v pase dívku mongolského typu. Černé copy jí vlály ve větru a zdviženou rukou jako by dávala nějaké znamení nebo kynula na rozloučenou. Pochmurná planina s řídkým porostem se svažovala do neviditelné propasti, zakryté příkrovem hustých žlutých mračen. Rodis dostala tu podivnou věc od svého učitele Kina Ruchá.
Fai k němu přišla jako pětadvacetiletá vědecká pracovnice. Vždycky se jí zdálo, že má v sobě dost schopností pro obtížný obor starověké monohistorie; Kin Ruch jí tehdy navrhl, aby studovala epochu Rozděleného světa. A dnes, po patnácti letech, vede neobvyklou expedici k nepředstavitelně vzdálenému světu, který je prý v podobné fázi společenského vývoje, jako kdysi Země na konci epochy Rozděleného světa. Musí se postavit onomu světu tváří v tvář, ale ne jako nezúčastněný pozorovatel, který má za úkol dívat se, studovat a přivézt na rodnou planetu získané materiály. Fai přece nevybrali kvůli jejím skrovným vědeckým úspěchům, nýbrž jako vyslankyni Země, jako ženu éry Spojených rukou, která svým taktem, citovou hloubkou a něhou může potomkům mateřské planety přinést poselství o jejím šťastném a radostném životě. Fai Rodis vypnula diorámu. Právě teď, v okamžiku, kdy se hvězdolet řítí vstříc neznámému osudu, viděla v mladé letící dívce svou družku. Jak odhodlaně tam stála před pádem do propasti, s rukou zdviženou v neurčitém gestu. I Rodis bude stát brzy před smrtelně nebezpečným cizím světem Torman-su. A její druhové budou od ní čekat rozhodující znamení. Otočila páčkou pod polštářem pohovky a část stěny v kabině se změnila v zrcadlo. Asi minutu před ním zkoumala svůj obličej a snažila se v něm najít společné rysy s tragickým výrazem mladé dívky. Ale pevná pravidelná tvář zralé ženy éry Spojených rukou s ideálně modelovanými silnými kostmi, rýsujícími se pod pevnými svaly a bezvadnou pletí, se velmi znatelně lišila od polodětského výrazu dívky z doby Rozděleného světaJJcdyž pocity obou byly asi podobné. Předtucha jí tíží a strach o úspěch expedice prohloubily vážný pohled zelených očí Fai Rodis a zvýraznily neústupné, ostře vykrojené rty.