Hodina býka

Vir Norin a Menta Kor právě vkládali do strojů předběžné výpočty, pořízené gigantickými ústavy na Zemi, aby je pře­vedli na konkrétní podmínky v místě anihilace^hvězdoletu. Práce nespěchala, ale také se nedala odkládat. Časový limit byl čtyřicet tři dny.

Fai Rodis pokynula Riftovi na rozloučenou a zamířila po měkkém běhounu ke své kabině, umístěné spolu s ostatními po obvodu druhé paluby. Její přítomnost nebyla nikde nutná. Posádka hvězdoletu i specialisté, kteří se na expedici celé mě­síce připravovali, nepotřebovali sebemenší pokyny pro svou každodenní práci. Pokud se nic zvláštního nepřihodí, má Fai všechen čas pro sebe. Tím spíš, že většina prací daleko přesa­hovala její kompetenci. Čalouněné dveře z vláknitého silikolu se automaticky otevřely a opět zavřely, když Fai vstoupila. Zesílila přívod vzduchu do kabiny a nařídila ho na svou oblí­benou vůni prosluněných afrických savan. Stěny kabiny slabě šuměly, jako by se kolem opravdu prostírala savana kolébaná větrem.

Fai se posadila na nízkou pohovku, chvíli přemýšlela, a pak sklouzla na bílý hrubě tkaný koberec před magnetickým stol­kem. Mezi věcmi pevně lnoucími k jeho povrchu stála nevel­ká dioráma, zasazená v oválném zlaceném rámu. Rodis po­hnula neviditelnou páčkou, malá věcička získala náhle prosto­rovou hloubku a zazářila sytými přirozenými barvami.