Výstraha

Čedi Daan měla najednou pocit, jako by hvězdoletem zavál svěží vítr ze vzdálené Země. Místo dlouhého klepání na dveře nepohostinné, možná i nepřátelské planety přicházejí jako vítaní hosté. Tormanťané jistě všechno pochopí a není třeba obávat se oboustranné nedůvěry nebo urážek. Fai Rodis vydechla úlevou a vrhla na Grifa veselý, skoro vítězoslavný pohled.
Číselné signály za sklem přijímače naskakovaly stanovený počet minut. Pak následovala dlouhá řada jiných znaků. Hned nato neúčastný, slabě modulovaný hlas, jakým hovořily malé překladové stroje na kosmických lodích, pomalu pronesl: ,tVšem, všem, všem! Vysíláme hlášení pro cestovatele..." Čedi bezděky zamrazilo a bezmocně se ohlédla. Fai se bleskurychle sklonila nad přijímač a Grif mimovolně zaťal pěst, v níž dosud svíral prsty rozradované velitelky expedice. „... hlášení pro členy expedice z planety..." zde se stroj zarazil, vydal pár nejasných zvuků a znovu lhostejně pokračoval: „Umístili jsme ukazatel galaktických souřadnic i s výstrahou na pustém satelitu obydlené planety. Slyšte nejdříve výstrahu: 02,02,02,02... Slyšte výstrahu!" „A — ach!" vzdechl kdosi s hlubokým zklamáním, když se stroj na okamžik odmlčel.
„Výstraha pro život na kyslíkové bázi! Nepřistávějte! Planeta je velmi hustě osídlena humanoidní civilizací, která není účastníkem Velikého okruhu. Index technické vyspělosti kolem 36. Žádost o přijetí našeho hvězdoletu zamítli. Nechtějí návštěvy z kosmu. Nepřistávejte na planetě!"
Stroj znovu udělal pauzu, a pak se objevily značky nedůležité pro pozemšťany, kteří už souřadnice znali. Lidé stáli mlčky, dokud se nezačaly opakovat noty a poznávací značky Galaktické výzvy. „Je to — jasné!" Olla Dez vypnula přijímač. „Ano..." řekl nevesele astronavigátor. „Pumová stanice na satelitu. Pracuje bez poruchy už třetí století. Cefeané jsou kabrňáci!"