Hodina býka, prolog 4

„Měli jste na mysli planetu Tormans?" začal konečně učitel. „Známe přece jenom ji!" odpověděli žáci sborem. „Kolik bylo dalších, podobných?"

„To vám nemohu říci bez podrobných informací," usmál se učitel skoro bezmocně. „Jsem historikem Země, a civilizace ostatních planet znám jen povšechně. Nemusím vám přece připomínat, že k odhalení složitého historického procesu ci­zích světů je třeba velmi hluboko proniknout do podstaty je­jich ekonomiky a sociální psychologie. Jinak bychom se neli­šili od svých předků, kteří jednali často překotně a bez zralé úvahy. Vyprávěl jsem vám o planetách zaniklých vlastní ne-rozumností. Existovaly však světy, jejichž obyvatelé se vzá­jemně nezabíjeli, a přece tam rozumný život skončil, jak se říkalo ve starověku, přirozenou cestou. Myslící větev života na nich vymřela, jako nutně zanikají jednotlivé druhy zvířat, a stejně i člověk, jestliže podcení poznatky biologických jevů v jejich historickém vývoji. Veliký okruh pak osídlí vymřelé planety novými obyvateli, kteří jsou nejlépe uzpůsobeni pro život v podmínkách nového světa. Nestane se to však dříve, dokud Okruhem nezazní signál smrti, oznamující, že na zmí­něné planetě nežije už ani jediný člen původní civilizace." „Vždyť neznáme pořádně ani historii Tormansu," podotkla os­týchavá Kunti. „Všichni jsme o ní samozřejmě četli, ale jistě ji pochopíme mnohem lépe teď, když jsme prostudovali dějiny Země."

„Tím spíše, že planeta je osídlena potomky pozemšťanů a vše­chny procesy jejího společenského vývoje jsou analogické s našimi," souhlasil učitel. „To je dobrý nápad. Požádám Dům historie, aby nám půjčili kompletní záznam paměťového stro­je o expedici na Tormans. Na promítání se musíme připravit. Dohodněte se s rozmisťovací centrálou, aby vás uvolnili.