Vystoupení

Přistřihla si ještě víc vlasy, aby plné vynikla hrdá linie její šíje. Pečlivě učesaná, s černými kučerami na skráních a bez jediné ozdoby, usedla Fai do křesla před obrazovku, aniž vyměnila jediné slovo se svými druhy. Tichá známá melodie Ochrany elektronických spojů nerušila napjaté ticho ve hvězdoletu. Hluboké, kovově zabarvené údery oznámily začátek projevu jednoho z vládců planety. Obrazovka zůstala ještě chvíli prázdná, pak se na ní objevil nevelký člověk v rudém plášti, pošitém podivně stočenými zlatými hady. Jeho pleť vypadala světlejší než u ostatních Tormanťanů. Nezdravá otylost změkčovala ostré zářezy kolem širokých úst s úzkými rty, malé chytré oči mu jiskřily rozhodností a zároveň neklidně těkaly, jako by se bál pustit cosi ze zřetele. Olla zadržela povzdech nevole i rozčarování a úkosem pohlédla na Fai Rodis. Ta však zůstávala lhostejná, jako by ji zjev člověka na obrazovce ničím nepřekvapil. Zetrino Umrog si přejel malou rukou začínající pleš a vysoké čelo zbrázděné příčnými vráskami. „Lide Jan-Jachu! Veliký Čojo Čagas mi přikázal, abych tě upozornil na nebezpečí. Na našem nebi se objevil vetřelec přicházející z černého a mrazivého vesmíru. Kosmická loď řízená nepřátelskými silami. Vyhlašujeme na celé planetě výjimečný stav, abychom odrazili nepřítele. Následujeme příkladu svých předků, jejich moudrosti z doby, kdy vládl Ino Kay, i odvahy všeho lidu, který zahnal nezvané cizince ve století Moudrého zákazu. Ať žije Čojo Čagas!" „To snad stačí. Vládce se vyjádřil jasně, ne?" šeptla Olla za řídicím pultem. Fai kývla na souhlas, Olla otočila modrou kuličku až k zarážce a zapojila naplno už dříve nařízený mechanismus stereo-vize. Obraz Zeta Uga se zatřásl, roztříštil ve změť barevných čar a zmizel. Fai ve zlomku vteřiny stačila zachytit výraz strachu na vládcově tváři, pak vstala a postavila se do hlavního ohniska. Hleděla upřeně do kosočtverce centrálního paprsku, koutkem oka se ale mohla vidět na obrazovkách jako v zrcadle.