Co s tím?

„Tak nás objevili," řekl Grif s odstínem smutku v hlase a otočil se k Fai Rodis. „Co uděláme?" Ale dřív než stačila Rodis odpovědět, rozsvítila se velká obrazovka a objevil se známý hlasatel. „Naléhavá zpráva! Slyšte všichni! Slyšte hlášení ze Středu Moudrosti!" Tormanťan hovořil úsečně, důrazně, jako by uprostřed každé věty vyštěkl. Zopakoval zprávu o hvězdoletu a skončil slovy: „Zítra o desáté hodině promluví přítel Velikého Čojo Čagase, sám Zet Ug. Všichni nechť poslouchají Střed Moudrosti!"
„Co budeme dělat?" opakoval otázku Grif Rift a ztlumil opakované hlášení.
„Mluvit s Tormansem! Po proslovu Zeta Uga přerušíme přenos a já se objevím na všech obrazovkách s prosbou, aby nám dovolili přistát. Olla Dez už se na situaci připravila," Fain obličej zrůžověl mírným rozčilením. V určenou dobu se celá posádka sešla u obrazovek pro spojení s planetou. Nastal nejdůležitější okamžik. Kvůli němu podnikli jako poslové Země neuvěřitelnou cestu na paprskovém hvězdoletu. Všechno záleží na tom, jak se vyvinou vztahy mezi nezvanými hosty a Tormanťany. lépe řečeno jejich vládci. Neboť rozhodnutí té malé hrstky lidí, možná že jen samotného Čojo Čagase, určí „vůli" Tormanťanů a úspěch či neúspěch pozemské expedice. Signální hodiny nad odražečem stereoobrazovky ukazovaly čas hlavního města planety. Fai Rodis odešla na nějakou dobu do své kabiny a vrátila se čtvrt hodiny před vystoupením Zeta Uga. Šaty pro tuto příležitost si připravila zřejmě už dřív. Byly z nadýchané látky rudě zlaté barvy, jež byla na Tormansu velmi oblíbená. Narudlý odstín činil Fainy známé rysy neústupnější a tvrdší, málem hrozivé. A její pohyby vypadaly jako záblesky rudého tormanského slunce.